Po 20 minutách Julie usnula. Zdálo se jí opět o Justinovi, ale tentokrát to bylo moc rozmazané a nedávalo to smysl. Jen slyšela Justina jak zpívá " I just need somebody to love .I-I don't need too much ..Just somebody to love ,Somebody to love " A viděla ho na podium. Stála v první řadě. Někdo s ní lehce začal cloumat tak se probrala. byl to nějaký kluk. V duchu si řikala " Co chce? Proč mě probral? Vždyť se mi zdálo o Justinovi." Vyndala si sluchátka, promnula si oči a jen na něj civěla. " Oh promiň, mylel sem, že máš jen sluchátka a nespíš. Mooc se omlouvám. Jen sem se chtěl zeptat jestli si můžu sednout vedele tebe. Martina a Lenka tam pořád kecaj a já nemůžu usnout." Byla na něj naštvaná. Vzbudit jí kvuli takový blbosti. Proč si rovnou nesednul? To nechápala. " Jo sedni si vedle mě. Mě to nevadí." Jen odvětil " Děkuju" A sednul si. "Jdu zase spát. tak na mě nemluv nebo si chceš snad povídat? " Zaptala se Julie. " Rád bych pokecal, ale che se mi vážně spát. Takže třeba až se oba dva probudíme." Julie si nandala sluchátka a šla zase spát. Ale než usnula, přemýšlela o tom klukovi. " Ani se nepředstavil" Promítala si v duchu, ale dlouho o tom nedovedla přemýšlet. Na to byla moc ospalá.
Ráno když se probrala, ten kluk ještě spal. Večer nebo spíš v noci si oc nevšimla jak vypadal. Byla moc ospalá,ale teď si všimla, že je hezký. Většina lidí v letadle ještě spala. Koukla na telefon a teprve bylo 7 hodin ráno. Našla v telefonu písničku That should be me a zase usnula. Tentokrát se Julii nic nezdálo. Probrala se teď už v 10 hodin. Kluk vedle byl už vzhůru. Uvědomila si " Musim vypadat příšerně. Jsem neučesaná a určitě mám rozmazaný oči." Zrovna hlásili, že za 30 minut budem přistávat. Jen co to dohlásili, neznámí kluk pozdravil Julii. Ona mu pozdrav opětovala.
Půl hodinky uběhlo rychle a už přistávali. Už o tom klukovi věděla, že se jmenuje Matyáš a je mu 17 let. Moc toho Julii nestih říct, protože za nim přišla jedna z těch holek. Co je Julie viděla na letišti. A odvedla si ho. Vypadala jako růžový bombonek a jmenovala se Martina. Julii připadala jako Sharpay z Muzikálu ze střední . Už přistáli, šli čekat na letiště , dostali instrukce a čekali jen na kufry. Čekáním ztrávili asi půl hodiny. Julie během čekání přemýšlela, že to tu bude pořádný vopruz. Nebude si mít s kym povídat. Martina s tou svojí " služkou" (jak to Julii přišlo) bude obletovat Matyáše a zbytek tu je moc starej. Ale alespoň bude v teple. Přijel pro ně autobus, všichni dali zavazadla do autobusu a nalezli. Martina s Leonou musely být první. "Jak jinak" pomyslela si Julie. sedla si do autobusu a seděla sama, aby nemusela poslouchat kecy všech nasadila si sluchátka. Hlas Justina ji velice moc uklidňoval.
Jeli tak hodinu a už byli tam. Hotel byl velice luxusní. Julie měla pokoj sama pro sebe. Tadeáš se odtrh od Martiny a Leony a přišel pomoct s kufrem Julii. Ta se jen na udiveně podívala a řekla " Děkuju" a sladce se usmála. Tadeáš se na ní taky usmál a řek " Vůbec nemáš zač. Máme pokoje vedle sebe, tak sem si řek, že ti pomůžu". Dorazili k pokojům, ty byly taky luxusně vybavený. Julie jen odložila kufr, našla plavky a osušku a šla se podivat k moři. O proti vše si připadala jako bílý sýr. Položila si osušku a šla se opalovat. V dáli slyšela Martinu jak si povídá o Tadeášovi s Leonou. " Je tak trapná" pomyslela si Julie a nandala si sluchátka. Asi po 15 minutách se šla Julie schladit do moře. Potkala tam Martinu a Leonou. Měli na ni blbý kecy " Seš ale tlustá. Tadeáše nezbalíš, ten už je můj!" Julie se naštvala a sedla si na okraj moře a začala plakat. Tak to si dovolenou nepředstavovala. Někdo do ní strčil, podívala se a nemohla uvěřit svým očím ....
2024 ©